Letošní poslední červnový den patřil jako vždy školákům a ukončení školního roku. Naposledy k nám promlouval z pozice ředitele školy Mgr. Jan Vondrouš, neboť jeho dlouholeté působení na naší škole v pozici ředitele končí. Pan ředitel (teď již bývalý), si již užívá zaslouženého důchodu, byť bude po prázdninách ještě učit na zkrácený úvazek. Honza Vondrouš začal učit 1. září 1978 na budišovské základce a v roce 1990 se zde stal ředitelem. Většina z nás prošla jeho rukama a patřil jsem k nim i já a jsem za to rád. Když jsem mu 30. června před radnicí děkoval za vše, co pro město udělal, zdaleka jsem neřekl, vše co bych chtěl, neboť i já jsem byl na měkko. Vzpomínám, že na den přesně před 30. lety jsme se s Honzou loučili před radnicí, jako s naším třídním učitelem v 7. třídě. Člověk si vždy spíše vybavuje ty příjemné vzpomínky. Já špatné nemám, i když je pravdou, že nám v hodinách tělocviku dal někdy zabrat. Občas si nás spletl s terénní motorkou, když jsme v tělesné výchově běhali po motokrosové trati... Ale to ho omlouvá, protože ještě nebyla nová sportovní hala. Vybavuji si ho také jako sportovce, skvělého fotbalistu, kapitána našeho fotbalového áčka. A bylo by toho víc.

Milý Honzo, dovol, abych ti jménem městského úřadu, občanů města a jménem svým poděkoval za vše, co jsi pro nás udělal a nebylo toho málo. Do dalších let samozřejmě přeji zdraví a dlouhá léta, neboť to je asi to nejdůležitější. Důchodem vše nekončí, je čas začít si užívat a naplno vychutnávat život!

Ing. Patrik Schramm, starosta města

Je u nás již nedílnou tradicí, že se každý rok na Den dětí pořádá tzv. HEC olympiáda. Jedná se o zábavné sportovní dopoledne pro žáky 2. stupně, které se koná v prostorách parku či kempu a ve kterém si děti nejen zasoutěží v netradičních a občas i vtipných disciplínách, ale především prožijí příjemný a netradiční školní den v soutěžním duchu.
Letos sice s mírným časovým posunem, tedy až 22. června, se naši žáci opět rozdělili do soutěžních týmů, vymysleli si masky či přestrojení, ve kterých budou soutěžit, a s chutí a odhodláním vykonávali různé soutěžní úkoly. Narazili tak např. na Kimovu hru, plavbu ve člunu, lyžování na trávě, discgolf, pétanque, chůze na laně atd.
Jakmile si děti prošly všechna stanoviště, sečetly se všechny body a vyhlásila se ta nejlepší družstva. Odměnou bylo samozřejmě něco dobrého na zub a u některých obrovská radost z nečekaného umístění. Na závěr jsme neopomněli odměnit i nejlepší masky.

Fotogalerii z aktuální "Hecky" si můžete prohlédnout ZDE.

Tradici HEC olympiády si samozřejmě uchováme a těšíme se na příští ročník.

Jana Schilderová

V minulosti souviselo školství úzce s církevní organizací, neboť při každé faře byla zároveň farní škola. Budišovská farní škola se poprvé uvádí v historických dokumentech v roce 1567. V letech 1627 a 1642 škola vyhořela. Další zmínky o budišovské škole z let 1668 a 1685 souvisejí s obsazováním místa učitele. Město mělo velký zájem na vzdělávání dětí.

V roce 1786 byla v Budišově zřízena tzv. normální škola. Budišovští děkani se na základě školských reforem Josefa II. stali zároveň státními školdozorci v obvodu svého děkanátu. Od roku 1853 byla v Budišově obecná škola, pro kterou byla v roce 1877 postavena nová školní budova.

V roce 1902 měla tato škola již 9 tříd a ve městě byla postavena také šestitřídní měšťanská škola, která byla na chlapeckou a dívčí rozdělena roku 1910.

V roce 1888 byla v Budišově otevřena živnostenská škola pokračovací(pro učně) a roku 1894 zimní hospodářská škola, nejprve jednoletá, od roku 1926 dvouletá. Až do roku 1923 bylo budišovské školství výlučně německé. Teprve 1. září 1923 byla ve městě otevřena též česká státní menšinová škola, do které docházely děti státních zaměstnanců české národnosti. Ve školním roce 1928/1929 měla česká škola 21 žáků.

České základní školství muselo být v Budišově po roce 1945 vybudováno zcela od základů bez jakékoliv tradice, jakož i bez materiálního a personálního vybavení. Všechny tři školní budovy (1. stupeň na náměstí Republiky, 2. stupeň na Halaškově náměstí a budova na ulici ČSA - pozdější zvláštní škola) byly značně zchátralé, hygienicky závadné, chyběly učební pomůcky, nebyli učitelé. Vyučování v národní škole i měšťance bylo zahájeno 1. září 1945 s 86 a 47 žáky. Když však byly obě školy v roce 1953 sloučeny, měla nově vytvořená osmiletá základní škola již 539 žáků. V roce 1960 byla povinná školní docházka prodloužena o jeden rok a název školy byl změněn na základní devítiletou školu. Rekordní počet žáků z roku 1961/1962 - 677 dětí v 21 třídách nebyl již nikdy překročen.

Základní školy pro 1. - 4. ročník byly také v Guntramovicích, Podlesí a ve Svatoňovicích. Žáci 6. až 9. tříd z uvedených obcí dojížděli do Budišova nad Budišovkou. Ve školním roce 1973/1974 tyto školy ukončily činnost a všechny děti byly převedeny na školu v Budišově.

V roce 1957 byla v Budišově otevřena zvláštní škola v budově na ul. ČSA(bývalá zimní hospodářská škola), která měla ve školním roce 1960/1961 dvě třídy s 22 žáky. V roce 1970 měla zvláštní škola 42 žáků ve 4 třídách a 5 učitelů. Na postu ředitele zvláštní školy se od jejího založení vystřídali - Zdeňka Rotreklová, Květoslava Kosečková, František Koseček, Miroslav Kohoutek, Jana Pavlů a Dáša Dušková. Ve školním roce 2003/2004 přechází děti ze zvláštní školy do budov základní školy jako speciální třídy ZŠ.

V roce 1954 byla v Budišově zřízena pobočka hudební školy ve Vítkově. V roce 1956 se budišovská pobočka osamostatnila a později byla přejmenována na Lidovou školu umění. Škola měla 3 třídy s průměrným počtem 65 žáků, které 5 učitelů vyučovalo hře na klavír, housle a dechové nástroje. Základní umělecká škola byla umístěna v budově zvláštní školy na ulici ČSA. Od 1.9. 1955 byl do funkce ředitele jmenován Jan Čermák (†1998), který vyučuje až do roku 1994. V roce 1961 - po zrušení vítkovského okresu - je hudební škola v Budišově opět přičleněna jako pobočka Základní umělecké školy ve Vítkově.

V roce 1951 byla v Budišově zřízena školní jídelna a školní. Školní jídelna ve svých začátcích byla umístěna v budově školní družiny, od roku 1962 se přemístila do nově adaptovaných prostor na náměstí Republiky a od roku 1988 získala školní jídelna prostory v nové přístavbě školy na Halaškově náměstí.

Správci české školy:
1923/1925 - Josef Hartl
1925/1926 - Antonín Vlk (Stanislav Lakota)
1927/1928 - Augustin Tovačovský
1928/1929 - Jaroslav Indrák


Po druhé světové válce:
1945 - 1948 - Jaroslav Indrák
1948 - 1953 - Josef Vlasák


měšťanská škola:
1945 - 1949 Max Buček
1949 - 1953 Ladislav Prášil
1954 (od 1.4. - 31.8.) Vlastimil Pinkava
1954 - 1955 Adolf Tománek
1955 - 1963 Stanislav Lankočí
1963 - 1966 Jaroslav David
1966 - 1990 Ing. Jan Blatecký
1990 - 2017 Jan Vondrouš

Historické materiály zpracovala paní Helena Malušová

Něco končí, něco nového začíná...

Poslední den školního roku se žáci, pedagogové, i my, rodiče setkáváme před naší radnicí, abychom si ještě před předáním vysvědčení vyslechli zhodnocení uplynulého školního roku. A jak všichni víte, tento den také končil ředitelování dosavadní „šéf“ školy, Jan Vondrouš. Po tradičním proslovu, předání odměn a slavnostním pasování nových prvňáčků bylo velmi milým překvapením poděkování pana ředitele členkám Klubu rodičů v podobě krásných slov a nádherné růže. Poté pan ředitel „naposledy svolal“ celý pedagogický sbor a ostatní zaměstnance školy i školní jídelny, aby jim vyslovil své díky za dlouholetou spolupráci v náročné a nelehké práci, jakou školství bezesporu je. Poté, co se učitelé se svými žáky rozešli do tříd předávat vysvědčení, přesunuli se absolventi naší školy do obřadní síně, aby si převzali svá poslední vysvědčení. Již tradičně se tento poslední den školního roku s vycházejícími žáky loučí také Klub rodičů a přátel školy, a to malým dárkem a sladkostí..